Jaro v parku

Nejlepsi na detech je to, ze se pri nich clovek nauci to, cemu se v mladi vyhnul. Dnes napriklad vazani vencu z pampelisek.

Child labor

Vysledek: 20 palacinek, bomba v kuchyni a nova vymluva Evity: "Ja nemozem hrat (na klavir), ja mam spaleny prsty."

Opicarna

Radobyftipny komentar me momentalne nenapada, a ten blog z lonska, kde se zbesile houpaji, a na kterej jsem chel odkazat nemuzu najit. Nejhorsi je, ze si ani nejsem jistej, jestli to bylo loni nebo predloni, nebo jeste driv. Drby sem sypu uz patej rok a pritom je to vsechno jaksi vcera.

Update: Toto jsem myslel. Jeste, ze jsem tento zapisek nenazval Monkey business. Opakoval bych se uz potreti za poslednich mene nez pet let.

Sto jarnich kilometru na dvaatriceti koleckach

Hledat uprostred pieninskych kanonu rovnou plochu na brusleni, je asi jako shaneni jahody v prosinci. Nicmene jsme meli stesti a zbrusu novy asfalt na parkovisti pod sjezdovkou objevil deda hned druhy den. Nasledne jsme na nem najezdili sto jarnich kilometru (temer bez nehody, nebyt toho, ze nejmenovany subjekt techto drbu neodolal a zkousel sjet kopec u pokladen; dvakrat to vyslo, lec napotreti zvitezila gravitace a vysledkem bylo koleno zvici hlavy statne bachyne).

Public art

Ve skolce nasich priserek byla volebni mistnost, pri kterezto prilezitosti se tety rozhodli pro doplnkovou vyzdobu a propagaci instituce. Vyhlasly verejnou umeleckou soutez, kde Evita slavila uspechy. Hlavnim lakadlem byl plakat na brane, kde pravy hordni a levy dolni roh okupuji jeji vytvory (coz nam neopomene hrde pripomenout pri kazdem pruchodu).

PS: Koniky v letajicim balonu prichozi volice evidentne povznesly, neb alespon ve zdejsim okrsku nackoidni trotlove prilis hlasu neziskali.