Farsang

Po dlhych, krasnych a veselych pripravach sa dnes v nasich jaslickach konecne konal karneval, slovami dolnouhra farsang. Bol to narez. Namiesto dam osetrovatelko/vychovavateliek nas privitali dve nesmierne zmyselne macky, ktorym by lepsie sedel snad uz len kostym Playboy Bunnyho, ale ani ten nevie tak krutit chvostom (ciernou pancuchou zastrcenou v bielej minisukni). Lizin obvykly babikovsky image doplnala iba strieborno/ruzova korunka-celenka z paperia. Motylik Evitka mal okrem malovanych kridiel a tykadiel aj zlaty poprasok na hlave, oranzove skvrny na tvaricke, naslapoval zasadne na spicky a maval pri tom rukami. Mama Slavka sa v obtiahnutych satach a la Lady Marion po niekolko mesacnom pobyte v Sherwoode, pozlatkovej parochni a klobukovej relikvii zo Sedlackovych chalupy v Krizlicich (este raz dakujeme) premenila na dobru carodejnicu. Neviem, kto z nas troch bol najkrajsi, ale ako jedineho namaskovaneho rodica si ludia najviac fotili mna. Nase damy sa bavili vo velkom style. Ak prave nevymetali misy s kolacikmi a pochutkami, cely cas tancovali na madarsku modernu detsku hudbu, ktora mi velmi pripominala slovensky punk 90.rokov. Neviem kde, kedy a od koho sa Evita naucila tak vrtiet zadkom. Liza sa nakoniec ani po niekolkych hodinach nevedela rozlucit so svojou celenkou. Pre mna bolo dnesnych par minut slavy zavrsenim niekolko tyzdnoveho lietania a hlavne nocneho premyslania. Vsetky tri sme si nasledne dopriali vydatny popoludnajsi spanok. Uz sa tesim na buduci rok! Osobne ma laka predovsetkym ten Playboy Bunny :).

Dvaja viac ako jeden

Nase milovane macky sa do seba konecne zamilovali! Pri neustalych nahanackach a bojovych hratkach su vsak take rychle, ze sa mi zatial podarilo ziskat len stacionarny dokazovy material. Laska skutocne musi prechadzat zaludkom, lebo Felix je pri sebachutnejsom menu schopny vrcat este aj na mna, povsechneho rodinneho krmica, ak ho dostatocne neobchadzam. S Ceciliou na druhej strane veselo basti z jednej misky. Alebo len tak rychlo bojuju o prezitie, ze im nezostava cas sa ani handrkovat? Cecilia [7 mesiacov] to ma ku podivu ako spravna zena od zaciatku pod palcom. Dobre vie, ze 5 rocneho stareho morousa alias dostojneho pana Felixa neprebije, ale strasne rada ho hravo vyprovokuje do krajnosti. Nasledne sa bleskurychle vypari a z bezpecneho, vzhladom na Felixovu lenivost a dostojnost tazko dosiahnutelneho ukrytu sa pripravuje na dalsi utok. Cecilia sa takto spravala uz od sameho zaciatku svojho posobenia u nas, teda 4 mesiace, kdezto Felix sa uplne chytil len nedavno. Ich vzajomnemu porozumeniu nepochybne velmi pomohlo opakovane niekolkodnove ponechanie vlastnemu osudu v nevykurenom byte s horami dobre vychladeneho konzervoveho zradla a podstielky v 4 kontajneroch. Obzvlast 13 denne nikym nerusene zblizovanie pocas vianocnych sviatkov prinieslo ocividny uspech. Felix sa pri pohlade na relativne vzdialenu Ceciliu uz netriasol strachom, odporom, ci zlostou, alebo zimou. Kazdopadne mame vsetci najradsej ich aromatizovanu a chlpatu pritomnost v nasej velkej posteli na poschodi, kam sa potom nejak nie a nie vojst. Zaujemcom s podobnou uchylkou odporucam nasledovanie nasho prikladu, len ak im nestaci stavajucipocet denne naplnenych misiek a vynesenych h. Ale priserky tohto druhu su aspon vacsinu dna ticho a daju sa zabarikadovat v odlahlej miestnosti. Felix si totiz ktorekolvek dvere dokaze otvorit jednym skokom na klucku. 

Ctenarky Economistu

V cele familii jsem jedinej ekonom, takze by se dalo predpokladat, ze The Economist bude mym ctivem. Opak je bohuzel pravdou. Obvykle se k novemu vydani dostanu jako posledni a obcas mi ho ani neukazou.
Prvni se na casopis vrhne Liza. Zajima ji predevsim igelitovy obal, se kterym se rada popere a rozcupuje jej na cimpr campr. Obcas se pritom popere i s mamou, neb ta ma utkvelou predstavu, ze pytliky od Economistu se musi zachovat v celistvem stavu a vyuzivat pro premistovani domovniho odpadu z kuchyne do popelnic.
Kdyz je Economist obnazen, vlozi se do hry Evita. Do kazdeho cisla jsou vlozeny ci vsity cerveny karticky, ktere lakaji potencialni predplatitele. Nase priserky lakaji tim, ze je treba v te hromade stranek karticky najit, vytrhnout, poradne zmackat, rozcupovat a v Lizine pripade jeste rozzuzlat na kasi.
Teprve pote co je casopis obnazen a vykuchan, zacnou damy objevovat jeho informacni hodnotu. Maji sice dva metry detskych knih, vsech kategorii od 0 do 4 let, ale ty slouzi jen jako lapace prachu na polici (Evita knihu trikrat precte a umi ji nazpamet, cimz ji prestane zajimat, a Liza je akorat tak zuzla). Economist chodi kazdy tyden, tak je porad co objevovat (a trhat a zuzlat atd.).
Pismenka se priserkam moc nepaci; fandi predevsim reklamam nadnarodnich korporaci. Napriklad nad reklamou Intelu (Leap forward ci tak neco) dokaze E. meditovat ctvrt hodiny, jak "hapcek" skace pres vodu, preco skace pres vodu, a co sa stane, kdyz spadne do vody ... Kdyz ji dojdou argumenty, tak to vezme jeste jednou od zacatku anglicky, aby nahodou nemusela prestat svitorit. Liza segre zavidi a chce taky objevovat taje obrazku, coz konci velkou pretahovanou a naslednou ztratou integrity neboheho Economistu.
Kdyz uz priserky funej do perin, dostane se k "predprectenemu" cislu Slavka. Cte cele cislo poctive od a do z, pocinaje kulturni sekci. Puvodne kulturou i koncila, ale ted uz cte i business. Mam podezreni, ze to cte predevsim z estetickych duvodu - kazdou chvili po mne chce, abych ji vygooglil presny vyznam nejakeho (britskeho) idiomu, kterymi Economist clanky opepruje. Kdyz uz to hledam, tak si ten clanek, stejne jako zbytek Economistu, prectu online. Papirova verze je holt jen pro damy.

Pivni parta v Jizerkach

Minuly vikend jsme nebyli na hrade, ale v Jizerkach na tradicnim zimnim setkani pivni party (TM - Prof. Kouba) spoluzaku z IES. Snehu bylo ja v rusky skazce (ten kopec za nami je klasicka horska chalupa a ta dira v zaveji jsou dvere), cehoz jsme si nalezite uzili. Evita lyzovala; bavilo ji to, ale zkouset nic novyho se ji nechtelo. Lizu sezeni na bobech nebralo, neb se vzdy po chvili prevratila na zada a lezela tam jak lata - jak siroka, tak dlouha. Nejspis ji to prislo nedustojne (mne taky), takze co chvili protestovala. Ve snaze ukoncit jeji mrmceni, jsme objevili novou dispiclinu - sjizdeni zaveje. To ji bavilo o poznani vic a vubec ji nevadilo, ze mela snih uplne vsude (jak se dostal do plinky to fakt nevim).
Dalsi fotky z povedene taskarice. 

Nedele na hrade

Z nedelnich prochazek na hrad se stala rodinna tradice. Kazdou nedeli v Budapesti vylezeme na kopec a pridame se k houfum madarskych rodinek, ktere korzuji po vychodnich hradbach. Prochazky obvykle konci v cukrarne na kastanovem pyre, ci v palacinkarne.
Dneska byl prvni "jarni" den po dlouhe zime, tak nas chozeni a tlachani bavilo dost dlouho (dokonce i Evitu, ktera obvykle frfna, ze chce nosit). Vyhladlo nam, tak jsme netradicne skoncili u cinana na obede.
Podarilo se nam pochopit princip samospouste na novem fotopristorji, tak mame konecne jednu fotku, kde jsme vsichni ctyri.