Uz par dnu v noci tezce parime, podocni indikatory unavy tmavnou, produktivita klesa ... rano nikdy nevim vedle koho a v ktere posteli se probudim.
Priserky prave surfuji na vlne podzimnich chripek a podobnych chorob, ktere poctive nosi ze skolky a ze hriste. Od pulnoci do rana se kazdou hodinu alespon jedna vzbudi a pozaduje rodicovsky servis. Obvykle zacne rvat, takze vzbudi i tu druhou, ktera by ani nic nepotrebovala. Nam nezbyva nez se vyhrabat z postele, vyresit problem, uspat jednu, uspat druhou, zalezt do postele a uspat sebe. Cas potrebny na tuto proceduru se limitne blizi 60 minutam, takze v okamziku kdy usnete, ozve se rev znovu. Tak po tretim opakovani se uchylujeme k ruznym improvizacim. Tu odstehujeme Lizu i s posteli do kuchyne, tu zalezeme k Evite pod perinu, tu ji vezmeme do postele k nam, tu Slavka koji jednu a uspava druhou tak, ze je rano najdu neuveritelne zamotane pod jednou perinou. Kazdopadne vysledkem je, ze se mi uz par dni nepostestilo probudit se ve vlastni posteli vedle vlastni zeny.
Žádné komentáře:
Okomentovat