Prijely, videly, odjely

Priserky nas prijely okouknout. Neohraly se tu ani den a pul a uz pokracovaly dale na zapad. Nam je tu uz zase jen pracovne a smutno.
Stihli jsme se akorat vycachtat v Luppe, kde jsme jindy travili podstatnou cast leta a pozdravit vsechny koniky.

Na parbe a po parbe

V cervnu jsme byli na otocku v Praze a damy stacily zaparit s ujom Petrom a tetou Petrou. Ujo trenoval pohadky pro Andulku takze jim to vydrzelo dost pres pulnoc. Az do pozdniho rana nevadilo svetlo ani tvrda dlazba. Spinkalo se.

Jamming

K studentskemu zivotu patri i konference a jine letni akademicke radovanky. Letos jsme to seskrtali, takze konferencni sezona mi zacala i skoncila ve Svedsku. Skoro tyden jsme mudrovali na tim, jak muzou ekonomicky nastroje pomoci zastavit klimaticke zmeny, avsak jedine co si z nasich vysledku zapamatovali novinari je, ze Kofi hraje na buben.

Time hole ... back to student life

A jsme v dire. Totiz casove dire. V case jsem se propadli tak o sedm let zpatky, do studentskeho zivota, kdy je jedinou starosti koupit obcas neco k jidlu. Rano vstanem az vstanem. Odvelime se do univerzitniho kanclu (jezdime ponekud smesne neb Slavka musi na kolobezce a ja na kole). S prestavkou na obed u jednoho ze spratelenych Arabu bouchame az do pulnoci (kdy nas securitaci vypoklonkuji z campusu, neb chteji jit taky na kute).

Nasim strojem casu je dedo Julo, ktery si odvezl dve priserky a dve tuny plechu (deti a auto jsou asi jedine dva atributy, ktere nas oddeluji od studentskeho zivota za normalnich okolnosti). Slavka uz zase chrousta tlusty knihy a odpociva tim, ze se uci nemecky (taky bych chtel umet tak odpocivat). Ja se priblizuji ke kompletni disertaci nevidanou rychlosti dvou odstavcu za tyden. Priserky si dovolenou s dedou, babkou a dadkou uzivaji ....

Furt se neco deje ...

... a ani psat o tom nestiham. Tady je par postrehu o kterych bych urcite neco napsal, kdybych nemusel honit vsechny ty srandy, o kterych pisu.

• V poslednich sesti dnech cela nase familie shledla 4 baletni predstaveni. Dve v pestske Opere and dve v budskym Tancenim dome. Zatimco na druhe strane reky tancovali profecionalove, na nasi strane Evita. Zatimco v pesti se natacet nesmelo, u Evity ano, takze to snad casem sestriham.
• Slavka se rozhodla vratit do pracovniho procesu. Najit misto na Semmelweis univerzite, kde by ji vzali do lekarskyho tymu nebyl az takovy problem, avsak byrokraticky prekazky jsou mohutne. Kuprikladu: Slavcina prazska Alma Mater vydava doktorsky diplomy v latine. Avsak jak je  znamo, latina je mrtvy jazyk, tudiz se jaksi nepocita s tim, ze by bylo potreba oficialnich soudnich prekladatelu z latiny do madarstiny. Zatimco prelozit diplom z cestiny ci slovenciny neni problem, na latinu nikdo nema stempl. Asi se budeme tvarit, ze je to vlastne italsky ... Hromada dalsich byrokrratickych prekazek, bude vyzadovat nemene kreativni reseni. Snad to, ale dopadne.
• Vazne jsem zacal premyslet, ze se naucim madarsky. Jestli tu zacne Slavka pracovat, tak by se asi mel neco priucit, pro pripad, ze bychom tu vazne zkejsli na dalsi petiletku. Seriozne zvazuji, ze bych zdojnasobil svou slovni zasobu a naucil se dalsi tri slova.
• Zacalo nam leto a s nim i letni rezim. Kdyby Evita furt nekde netancovala, tak bychom vikendy travili v mnohouhelniku - Lupa, jahodove pole, tresnovy sad, a konska farma.
• Folklor is dead, long live the world music. Nejak nevim, jak to naformulaovat, ale az se mi podari setrihat to video, tak uvidite. Kazdopadne to bude o tom, jak priserky tancuji na madarske prostonarodni, ktery prosly zajimavou modernizaci.  Bonusem bude Liza, ktera si uprostred podia strcila tlapu do papuly a zacala komunikovat s publikem, bez ohladu na puvodni zameru choreagrafa.
• Krome tanecku chodime i na gymnastiku, ktera se take neobesla bez zaverecneho predstaveni. Jeste, ze priserky nemusi na podium i s konma.
• Do toho vseho se pripletlo tatovo predstaveni. Pani profesori se kazdyho pul roku sejdou, aby se pokochali pokrokem me disertace. Obvykle to vypada tak, ze par dni pred prezentaci intenzivne vymyslim, co by se dalo vydavat za pokrok, aby pani profesori mohli moudre pokyvat hlavou, ze napad je to zajimavy, lec by to chtelo uz konecne sepsat. Toto predstaveni nas jeste ceka.
• Evita je pizizub. Odznakem temer-dospelosti ve skolce jsou vypadavajici zuby. Evita chce samozrejme byt dospela. Tak dlouho dzubala do svejch celisti, az to dva spodni predni zuby vzdaly a presunuly se z ust na trofejni nahrdelnik odznaku temer-dospelosti.

V Madarsku dnes oficialne zacinaji prazdniny. Bohuzel jenom detem...