Balet-fu

Vcera jsem se na hristi naucil novou rodicovskou prupovidku: todle neni Cartoon Network (jsem na to hrdej, neb original byl v Madarstine). Starostliva mamimka tak upozornoval synka, ze skakat v prolizacky dolu na beton, nebude mit tak elegantni konsekvence jako u kung-fu pandy (ktera zda se nahradila zmutovany zelvy renesancnich jmen).
Synek sice slezl bez uhony, nicmene pokracoval v trhanych pohybech koncetin a vydaval bojove pazvuky. Anzstova televize doma stale chybi, Evita dlouho netusila o co se pokousi. Nicmene pochopila, ze smyslem je vykopnout co nejvys a zkusila to taky, cimz vystrasila synka natolik, ze se utekl schovat za mamu. Jaksi necekal, ze o pul hlavy mensi holka, dokaze vykopnout az nad jeho skalp. Baletky umeji byt desivy.

Jamming

K studentskemu zivotu patri i konference a jine letni akademicke radovanky. Letos jsme to seskrtali, takze konferencni sezona mi zacala i skoncila ve Svedsku. Skoro tyden jsme mudrovali na tim, jak muzou ekonomicky nastroje pomoci zastavit klimaticke zmeny, avsak jedine co si z nasich vysledku zapamatovali novinari je, ze Kofi hraje na buben.

Pulnocni performance

Ve ctvrtek jsme vsichni ctyri koukali v opere jak padesat baletaku kroti zlou zenu. Mama s tatou uz to videli, ale to vubec nevadilo, neb to je povedena produkce. U priserek se uspech predstaveni da zmerit dokonce i kvantitativne, nebot cim mene je to bavi, tim vice jim musime ucpavatpapulku lyzatkama. Nudny predstaveni je tak za ctyri, na povedeny staci jedno. Ve ctvrtek jim na konci jeste zbylo z prvniho. Evita to prozivala tak, ze misty zapominala dychat ne tak lizat. Lizucha si na lizatko vzpomela, jen kdyz to bylo strasidelny a potrebovala presvedcit, ze se nemusi schovavat pod sedadlo.

Balet byl povznasejici a my vsichni povzneseni. Rodicove meli chut na pivo, coz Evita zahy pochopila a dozadoval se dzusiku. Jenze kam v centru Pesti o pul jedenacte s dvema detma? Vyresili jsme to po nezletilsku - v nostopaci zakoupili potrebne propriety a usadili se na schodech Svatostepanske katedraly. Priserky opakovaly tanecni kreace z Opery, a obstaly i v konkurenci s probihajicim zapasem Polsko - Rakousko, nebot pozornost turistu v prilehlych hospodach se postupne soustredila na ne (u damskeho obecenstva zvitezily jednoznacne). Do toho stihly obtezovat vsechny psi, co se sli vyvencit pred spanim a honit se kolem kasny. Samozrejme toho nechtely nechat, takze nam trvalo hodinu nez jsem s nima dotancovali az domu. Priserky tancovaly jeste ve vane, zatimco tatinek usinal s kefkou v ustech.

New Games in Town

Kreativni. Stupidni. Plastova. Drevena. Petra ju ma! Ani zadarmo! Proste o hrackach se neshodnem. O cem priserka tvrdi to prvni, o tom rodic to druhy a obracene.

Rodicovska teorie je, ze hracky by mely byt jednoduchy a pokud mozno z prirodnich materialu (tj. ze dreva). Nema to byt explicitni kopie niceho co pouzivaji dospelaci, ale neco z ceho si s trochou fantazie priserky tu kopii vytvori. Jinymy slovy, kdyz uz si chteji hrat s necim kozatym na steklech, tak at radsi primontuji podprsenku a podpatky plysovymu medvedovi, nez by dostaly Barbinu.

Na priserky ovsem zabira brutalni marketing od Mattelu. Vsechno by melo byt v zarivy a v agresivnich barvach a v nasich hromadach hracek musi byt vsechny z posledni modni vlny, co maji ostatni haranti ze skolky. Netreba dodavat, ze na soucasne vlne se veze Barbina s Kenem, spis nez plysak s podprsenkou.

Nebyt prarodicu, rodicovska teorie by vzala davno za sve. Nekoupit alespon nejakou B. proste nejde. Babky s dedkama nas zachrani pred rezignaci na vlastni teorie, nebot to s jeziskem nejak domluvi. Barbiny byly pod stromeckem; priserky oslavovaly, rodice byli spokojeny, ze souboj o hracky skoncil alespon plichtou a pra-rodicove snad meli radost z uspesneho darku... Nikdo neprohral.

Avsak pri posledni navsteve, to ale dopadlo jeste lip. Priserky dostaly drevenou stavebnici a barvicky na sklo, coz splnovalo rodicovsky kriteria na dobrou hracku. Kupodivu i jejich. Evitino malirske obdobi pokracuje stale se stejnou intenzitou, ale kone se nam ted uz rozlezli z vykresu i na okna a zrcadla. Liza zase rozviji sve evidentni technicke sklony a dozaduje se svych oblibenych stroju - bagr, kopter (vrtulnik), masinka a traktor - ktere nasledne dotvari podle sveho vkusu. Vsichni spokojeni... nejvic mozna tata neb si muze taky hrat ...

Mame doma dalmatinca...

... a neni to pes. Evita se nam obodkovala, kdyz ve skolce vymenila chrpkovy viry za nestovice (alias kiahne). No neber to takovej kseft.

Lekarske koncilium se shodlo, ze ma kliku. Bodkovana je sice dost, ale ne moc. Svedi ji to sice, ale asi se to da vydrzet, neb se skoro nedrbe. A vubec to ma pry na pomery velmi jemny prubeh. Muze si odskrtnou detskou chorobu, bez toho, aby se musela tri tydny namacet v pudru a behat po strope, kdyz to svrbi k nevydrzeni a neda se to poskrabat (jako ja, kdyz jsem to chytnul as nekdy ve 12 letech). Liza nejspis uz ty breberky taky vyfasovala, tak doufame, ze to bude mit podobne mirny prubeh.

Jelikoz bodkovane dalmatince do skolky neberou, tak jsme doma. S mamou ma Evita tradicni vedeckou vychovu, zatimco s tatou sedi za stolem a oba vesele tupame (tj. pracujeme na pocitaci). Zatimco tata zvladne vypotit za celej den jednu tabulku do disertace, Evita stihne vymalovat alespon pul tucet koniku a princezen. Vyhrane particky pexesa ani nepocitaje.

Cervena Karkulka