00:39 Chystame se do postele. Po Korzice zacala Slavka blbnout s francouzstinou (jeden z mala velkych evropskych jazyku, ktery jeste neovlada) a ja jsem se venoval cteni zurnalu ala Prospect a New York Review of Books. Celkem prijemny vecer.00:41 Liza zacala plakat. Priserky obcas trapi nocni mury; dve minuty vriskaji a pak v klidu dal spi.
00:48 Jeste furt vriska, to bude brucho. Mama zahajila prostocviky, ktery temez vzdy pomuzou. Liza racila pukat mohutne, lec rve dal.
00:57 Zena do postele se nevratila, plac ztraci intenzitu. Usinam.
01:39 Liza rve jak tur. Vypada to na nestandardni situaci. Rodina rada zaseda na Lizou a dochazi k zaveru ze ji boli ucho. Cisteni nepomaha, furt rve. Nasazujeme cipky. Zahajujeme drncaci manevry, doufaje, ze u toho usne. Slavku jsem zahnal do postele. Evita nerusene spi.
02:44 Liza usnula vysilenim. Lezi mi na brichu, levou ruku ji musim drzet na uchu a pravou drncat pod zadkem. Kdyz se pohnu nebo vypadnu z rytmu rve.
03:41 Pravy biceps cuka v kreci. Ztracim rytmus. Liza rve jak tur.
03:48 Evita je uredne vyhozena z postele do Lizine postylky. Nastesti neprotestuje. Zalizam s Lizou na brichu do Evitine postele. Levou ruku na jejich uchu, obema nohama vyrabim drncani.
04:12 Liza prestala rvat. Usnula.
05:04 Liza rve jak tur. Jak dva turi.
05:29 Liza usnula. Vesele mi slinta na bricho. Louze se rozleva a lechta to, lec nemam odvahu se pohnout mimo rytmus. Kolem seste usinam. Nejsem si jist jestli drncam i ve spanku. Liza spi.
06:45 Evita se dozaduje vytazeni z postylky. Kdyz je nastvana, tak z postylky bezne vyskoci sama, ale ted mi asi 333 opakuje, ze chce ven, at ji vytahnu, ze kdyz leze ven sama tak to boli. Kdyz me zacne tahat za ucho, proberu se a vezmu jeji pozadavem na vedomi. Prava ruka se zbavila kreci, tak se snazim Evitu vytahnou, aniz bych vzbudil Lizu. To se nepovede.
06:52 Liza rve jak dva turi. Evita pochpila situaci a vybruslila z jejich pokojicku otravovat mamu.
07:04 Liza se nechala udrncat. Ja taky.
07:05 Evita cestou z pokojiku vybrakovala zasoby cokolady. Vylezla k mame do patrove postele a posnidala tak ctvrt kila sladke hmoty. Prosteradlo zhnedlo tajicimi zlomky cokolad. Mama po probdele noci akorat usnula, takze si toho nevsimla.
09:21 Liza rve - cca dva az tri turi na petituri skale. Stavame. Liza je priserne spocena a musi se osprchovat a prebalit. Rev stoupa na uroven ctyr turu, ale evidentne ji to je nakonec prijemne. Pri prebalovani uz jsou to standardni dva turi.
09:44 Liza je tricet vterin ticho, kdyz vyzunkne ctvrt litru mlika. Dva turi.
09:49 Vymenujeme drnaci matraci.
09:54 Slavka uspala Lizu i sebe.
10:00 S Evitou tlachame v kuchyni, snidame. Kafe me privadi ke smyslum. Evita si spokoneje razitkuje vodovkama; ja pisu o reformach zdravotnictvi v Cechach a na Slovensku.
10:50 Uz nas to nebavi, tak jedeme ven. Vytrvale prsi. Mama s Lizou v klidu spi.
11:20 Pod Evitinym mrnavym destnickem jsme dosli na ihrisko. Schovavame se pod lipou a hrajeme na ignoranta a analfabeta. Ja jsem ignorat, neb neumim madarsky. Evita je analfabet, neb neumi cist. Spolecne se pokousime rozlustit ceduli na brance ihriska. Ja se to snazim precit a Evita preklada. Pochybuju, ze je tam napsano "tu sa mozu babetka hojdat", ale sranda to byla.
11:41 Vracime se domu. Mama s Lizou vstali tak pred 10 minutama. Dva turi.
11:48 Menime drncaci matraci.
11:59 Liza mi usina na brichu. Vesele si slinta, ale spi.
12:53 Evita se s mamou naobedvala a jde spat. Trva na tom, ze do postylky nepujde a vydrape se do postele, kde drncam Lizu. Dva turi.
12:55 Menime matraci. Vsechny tri damy spi v Evitine posteli.
14:35 Liza se opet budi.
14:36 Liza a slavka prichazeji do kuchyne. Dva turi. Slavka si seda k obedu a Liza sedi na mne.
14:48 Liza ma hlad jak vlk. Mame snedla celej obed a zapiji to ctvrtlitrem mlika. Kdyz ji, je ticho. Kdyz neji tak jeden tur. Situace se evidentne lepsi.
15:14 Dopisuji tento blog. Liza obcas pobrekava, ale jen jednim turem. Evita jeste spi. Slavka se privadi k vedomi kafem.
15:15 Liza uz celkem vesele vyklada a hraje si sama.
Rodicovani je cas od casu dost drsna sranda. Bolest ucha je pekny svinstvo; nic moc se s tim neda delat a kdyz to dlouho trva, tak je to na zmagoreni. Nastesti jsou dva druhy. Z jednoho se da vyspat, z druhyho ne. Toho se da zbavit snad jen jehlou na pohotovosti po dvou ci trech dnech agonie. Drzime si palce, ze jsme meli tu cest s prvni druhem. Na ten druhej jeste po ctvrt stoleti nerad vzpominam. Taky si vzpominam jak tata zkousel vsechno mozny i nemozny (vcetne drncani 4 a pul letyho kluka), ale vzdycky to zabralo jen na chvilku... Ted je ticho. Nula turu.
