Rano, asi pred tydnem Liza vstala a oznamila nam: "Plinka neni, nece." Plinku odmitla i do skolky, kde jsem musel vysvetlit, ze "pelenka nem". Divali se podezrivave, ale Liza jim to vysvetlila. Od te doby plinka neni a gate sou suchy. Ve dne, v noci i odpoledne. Ve skolce Liza vstala uprostred odpolednicho chrupkani, oznamila nevericim damam, ze odchazi kakat, provedla prislusnou proceduru a zase zalezla spokojene do postylky... Jedinou vadou na krase je, ze se ne vzdy trefi s papirem do zachodu. Asi nema talent na basket.Typicka Liza. Rodicove se muzou na usi postavit, ale o vsem si stejne rozhodne sama. Asi dospela k zaveru, ze zima skoncila a pridavne izolacni vrstvy nebudou potreba.Padla. Konec. Po ctyrech letech a peti dnech definitivne rusime plinky. Prekrocili jsme prah civilizace. Konecne.PS: Zatimco filozofove odvozuji puvod slova nomos z rectiny a definuji jej jako clovekem vytvorene zvykove pravo, v nasi domaci hantyrce je zaklad anglicky - no more shit.
