PF 2010

Sisi pari na Playstation

Z duveryhodnych zdroju jsme se konecne dozvedeli co delala mama v Lisabonu na vedecke konferenci... Vesele parila na computeru.

To neni uplne obvykle, avsak jeste mene obvykly je korporatni kostymek...

Apocalypse now

Sibirska fronta dorazila do Budapesti a snezi a snezi a snezi. Uz jsme tak na 15 az 20 centimetrech, coz v aglomeraci s 3 miliony lidi a osmi (8) sneznymi pluhy znamena kolaps. Vsechno, co je na kopci ma nulovou dopravni obsluznost. Nastesti alespon Pest je jen placka.

Po 4 letech je zase poradna zima, kdy se absence izolace naseho pribytku projevuje tim, ze neni uplne trivialni to vytopit (coz ma dost spolecneho i se socialistickym topenim made in doma). Lize to neuslo a kdyz se v Ikei zamilovala do tunelu nad postel, tak nam nezapomela zduraznit, ze kdyz to nekoupime bude ji zima. Evita si to nsatesti nechala rozmluvit, ale jen do te doby nez zacala Lize doma zavidet. Nakonec jsem to vyresili k plne spokojenosti a priserky momentalne spi ve stanech.

Zlata medailistka

Minuly vikend dva z nasi rodinne tlupy byli poprve na plaveckych zavodech. Pokud tipujete na Evitu a Lizu, pak jste vedle. Lizin plavecky styl je stale prilis originalni na zavodeni (neznaly plavcik by ji zachranoval na prvnim metru, ackoli bazen bez problemu preplava). Zavodila samozrejme Evita a v rodine stafete i tata s mamou.

Mama nebyla na plaveckych zavodech zadny novacek. Ovsem posledni plavecky diplom taty je nekdy z treti tridy. Tehdy plaval jak 'zelva', tj. pri nejlepsi vuli se mu nepodarilo utopit na 5 metrech.

Evita plave na ponekud jine urovni. Ve dvou zavodech nasbirala jednu zlatou a jednu bronzovou. Stafeta uz tak skvele nedopadla, presto jsme skoncili v prvni pulce - 9 z 18.

Prvnich ctyricet vterin slavy

Evita mela dnes prvni klavirni koncert, kdy predvedla co se za poslednich osum tydnu naucila. Jeste vecer mi do detailu ukazovala, jak vyjde na jeviste a s usmevem se ukloni, odehraje svoje, ukloni se a pujde si sednout. jeste netusila, co to je trema ... Ta se prihlasila uz ve skolce, kdy se tvarila vselijak. Kdyz jsem dorazili do koncerntiho salu, padlo to na ni tak, ze se rozfnukala a nechtela hrat. Nastesti zabrala historka o tom, ze tremu maji i ti ujovja a tety v opere, takze se neni treba niceho bat. Sedela na podiu a ani nedutala. Vystrihla svoje cislo a prchala zpatky na misto. Pak ji otrnulo, a delala v zakulisi bugr. Prvni vystoupeni se povedlo.

Inzenyrsky talent

 

Lizu dohnaly breberky, tak posledni dva dny spolu bacujeme pres den doma. Mama vystavuje svoje cernobile rengenoidni fotky v Hamburgu a Evita veselo chodi do skoly. Vcera se sice taky pokousela simulovat chorobu, ale to jen proto, aby mohla taky pres den cucet na disneyovske rozpravky. Netusi, ze Lizu uz mickey mousove, ariely, cinderely ani zajac s vlkom nebavi. Jelikoz breberky uz ji pusti z postele, tak chvili budovala transsibirskou magistralu. Zjevne na to ma nejakej talent, neb zakroutit vsechny vyhybky, aby se pospojovaly neni jen tak.

Pozdrav z davnoveku

Jako pozdrav z prehistorie internetu i nasich madarskych dob prislo oznameni, ze sluzba album.cz konci. Kupodivu se mi podarilo najit hesla, takze se muzete pokochat fotkam z doby, kdy Evita byla babetko, Liza v brusku, Dadka jezdila na dlouhe navstevy a dvoumagapixelovej fotak byl vrcholem techniky.

Lizino pocitani

kdyz se nic nedeje capni na mezernik

Notujeme

Notujeme zatim jen od c do h (tedy presneji od Cili po Hannu) a pak taky od 'do' po 'sol'. Vic mozna prisiti tyden. Ted jen nezapomenout, kde ktera nota bydli.

PS: Vypina se to kliknutim na cerveny kolecko vpravo nahore, kdyby vas hluk obtezoval.

PPS: Pro stouraly: kod lze volne stahnout v galerii programku.

Evita napis ...

Tatinkovo pismenkovani

Tatinek nam senilni. Misto ekonometrickejch algoritmu ve State se venuje programovani ve v jazyce Scratch pro osmilete deti. To ma tu vyhodu, ze za 20 minut lze vytvorit neco fungujiciho, co snad pomuze Evite naucit se rychle maly tiskaci pismenka.

UPDATE:

Evita: Tato, proc tam furt rikas, ze mam davat pozor?
Tata: Protoze furt nedavas pozor.
Evita: Davam pozor!
[v pozadi: "Davej pozor, Evita"]
Tata: Nedavas.
Evita: Davam ... jee, co bylo to pismenko?
[v pozadi: "Davej pozor, Evita"]

Jeste ze stoj je ochoten donekonecna opakovat to samy.

Nedele v Bude

... skrze rybi oko telefonu.

Monkey business

Jit s priserkama na prolizacky je narocny zazitek. Ovsem pole na nemz projevuji sve motoricke schopnosti se dale rozsiruje. Tento tyden prchla Liza na historicky kandelabr u ihriska tak vysoko, ze na ni mama nedosahla, takze jejiho slezeni bylo mozno dosahnout pouze vyjednavanim.

Doma se nastesti kandelabry ani prolizacky nevyskytuji, coz priserky obvykle resi lezenim na svou dvoupatrovou postel bez zebriku, pripadne plazenim v komplikovanych bunkrech, ktere maji jiz letitou tradici. Liza ovsem zjistila, jak se dela uzel, od cehoz uz byl jen krok k domaci prolizacce. Ted uz na opravdu nezbyva nez doufam, ze vi co dela ... a obcas se opatrne zepta jestli nechce prilbu.

Tajemstvi VercoTabora

Deduv fotak vydal i nekolik tajemstvi letniho tabora s tetou Vercou. Evita vyhrala nocni stezku odvahy a Liza umi dvojky (nam se nepriznala a az do minuleho tydne se tvarila jako matematicky analfabet).

Byli jsme v ...

... no to je vlastne jedno, hlavne, ze tam byly kone.

S pozdravem,

Priserky

Babi leto v Bude s dedou a tetou

Dedo Honzo odfrcel objevovat taje komunistickeho kapitalismu do Sanghaje. Jako posledni vec pred odletem zacal cistit pamet fotaku. Krome tisicu fotek silnic v ruznem stadiu rozkladu ci rozstavu, objevil i par fotek z Budapestske navstevy, leta v Rohli a vyletu do Vidne.

Prvni Evitin blog

AHOJ,

TADY EVITA. BYLI JSME NA KONI. DEME PLAVAT.

MEJTE SE,

EVITA

PS: AYXXXFVNL´-٧ÚÚÚÚÚÚ¨ÉW13´§´´´´´´´´´´
´´´´´´´´´´´´P=IOKÉIIIIIIUJHGBVFCXDO)LKP)=ÉIUTÝÁH

PPS: Liza musela neco pripsat. Evita si stezovala, ze je tam jednou takovy i a potom takovy y a pritom je to porad jen i. Jelikoz staromilci se nemaji k tomu, aby i/y uchylarnu zrusili, tak ji muzem akorat tak uvitat do taju ceske gramatiky. Novy slova piseme rychlosti dvou pismenek za minutu, znamy slova jako ahoj ci evita jdou nastesti pro tatinkovy nervy rychleji. Psani je Evita ochotna jen proto, ze pri tom ma jednoho az dva rodice plne k dispozici. Nejradsi nahodne hada pismenka a ceka, az nedockavy rodic da najevo, ze by to mohlo byt ono. Nicmene, pokrok se dostavuje. Narozdil od prvni sms uz ji celkem nedelaji problem klasicky slabiky typu souhlaska + samohlaska.

Tata, volaj certi

Liza vbiha v pyzamu do kuchyne se zvonicim telefonem, na kterym v posteli koukali na youtube vecernicek.

Liza: suse oznamuje: "Tata, volaj certi. Vypni to, at muzeme pozerat."
Tata: vypina zvoneni
Liza: "Dik. A rekni jim, at uz neotravujou."

Tolik priserkovsky respekt k pohadkovym bytostem, kterymi si zoufajici rodic obcas vypomaha, aby je vecer udrzel v posteli nez usnou...

Pivni parta

O vikendu jsem se otocili na tradicnim rande 'Pivni party' z IES v Krkonosich. Tradice se ponekud vyviji. Zatimco pred osmi lety to byla chlastacka spoluzaku v Lanech, letos to byl detsly penzion. Co zacalo jako rande spoluzaku, pokracovalo jako setkani spoluzaku a jejich partneru, je uz definitivne v rezii potomstva. Rodicove se tesi, az se uvidi, ale deti se proste tesi jeste vic. Priserky pistely uz tri tydny predem, kdyz uz konecne uvidi ... [nasleduje seznam 11 deti, plus dvou, ktery se jeste vozi u mamin].

Internetova sousedka Eva celou spokojenou traktaci nafotila.

Evita's TabletArt pro mamu

Evita chtela mame poslat obrazek. Papiru se vsak skrz opticky draty moc nechce, tak to namalovala rovnou na pocitaci. Aktivni obrazovku pouzivam tak na zaskrtavani textu v PDF textech, takze moc netusim, jak to funguje. Asi to nebude slozity, kdyz na to Evita prisla i bez navodu. Musim se zeptat, jak se meni ty barvy.

Prvni dopis od Evity

Kdyz uz Evita nesla do skoly, tak ji alespon ucime psat ceskoslovensky, neb zatim netusime, jaky jazyk ji ceka v prvni tride. Pismenka uz davno umime, tak louskame co se s nima da delat. Hudebni talent jaksi zarucuje, ze neni problem slova roztleskat do slabik. No a pak uz zbyva jen poslaklada slabiky z pismenek. Zatim to jde jak z chlupate deky, ale kdyz tata vymysli ptakoviny vseho druhu*, aby to nenudilo tak to vydrzime i hodinu. Rekord Evitinych schopnosti i tatovy trpelivosti je 83 minut, ktery jsme potrebovali k natukani esemesky mame do Lisabonu (text vymyslela Liza, aby bylo kolektivni dilo v pravde kolektivni):

AHOJ MAMO POSILAME TI VELKOU PUSU. MAME SE DOBRE A TESIME SE AZ PRIJDES. EVITA ELISA

* Konecne jsou mi vsecny moje elektronicky hracky uzitecny. Psani pismenek do telefonu ci do pocitace se pocita jako odlisna aktivita, takze Evita je ochotna skladat slova dlhsie.

Chodici perinac

Za kratkych zimnich dnu slouzi zajic z Ikei jako priserkovic perinac. Za dlouhych letnich dni poslouzil Lize i jinak.

Monkey business

Chodit s priserkama na prolizacky je stresujici zazitek. Zkusenost veli, ze vedi co delaji a obvykle si neublizi. Ovsem verte tomu, kdyz se vam dcery zbesile houpaji a vy netusite jak se jim dari predchazet nevyhnutelnym dusledkum gravitace. Liza se na svou opici symfonii vrha s takovou vervou, ze strhne i Evitu, ktera ma alespon trochu respekt. Abych se na tu performanci nemusel divat, tak jsem to radsi natocil.

UPDATE: Mame jim prestat davat RED BULL (HT: babka Danka).

Svatebni parba

Svatby se deli na tu vasi, kde mate tolik starosti a povinnosti, ze si to pomalu neuzijete, a na ty ostatni, kde se da bezuzdne a bezstarostne parit. Taky se deli na ty povedeny a nepovedeny. Svatba tety Pavliny a uja Davida byla idealni - velmi povedena a nikoli nase.

S priserkama jsme si dali rande ve patek odpoledne v Brne. Vecer jsem predparili s Davidem v bazenu, a poctive s nim cvicili basnicku na dalsi den do kostela. V sobotu jsme hupli do kolony a troubili a troubili pres pul Olomouce (k velke radosti priserek, ktere poctive kontrolovaly, ze troubim, hned jak zavladla pulvterina ticha). Evita, Liza, Viky a Leonka hrde druzickovaly. David s basnickou uspel natolik, ze si ho Pavlina opravdu vzala.

Skrze vsechny stvatebni povinnosti a tradice jsme se dopracovali az k solu pro novomanzele, coz Liza komentovala: "To uz muzeme parit?" Igen, darling. Nu a parili jsme vesele se az do pulnoci. Evita vymenila baletni improvizace za zbesile disco poskakovani na evergreeny poslednich 70 let. Liza neznamemu stylu nemohla uplne prijit na kloub, tak predstirala tanec v tatove naruci, ci za krkem. Ovsem, ze solokapr vecera je tanec s nevestou to pochopila bez problemu a hned i zrealizovala. Dvakat.

Urban holidays

Posledni dva mesice bydlime ve Vidni. Slavka vymenila jednu metropoli na Dunaji za druhou a do Budapesti jezdi jen do prace. Deti jsou na prazdninach a vesele si uzivaji po celem Slovenskocesku.

Pred deviti lety jsme se dva mesice flakali po Mexiku, vyznavajice zasadu, ze kdyz pruvodce Lonely Planet rika jdete do leva, pujdeme radsi do prava. Celkem to fungovalo, neb jsme se vyhnuli bohatym gringos a obcas objevili neco, co obvykle zustava turistum skryto. Jindy to nevyslo a skoncili jsem na krasne opustene plazi, kde byli jen hadi a ani kapka pitne vody.

Letos jsme se k one dovolenkove zasade vratili. Kdyz vsichni vyrazili z velkomest na slane ci sladke pobrezi, my jsme vyrazili do velkomesta. A tentokrat to vyslo. Mestske prazdniny ve Vidni stoji za to, at je vedro k zalknuti nebo leje jak z konve. Vzhledem k tomu, ze nase prazdniny jsou nejen mestske, ale i pracovni, pres den se venujeme vyzkumu (Slavka uz taky zkouma - momentalne statisky vysledku jakesi lecby, ktera se skryva pod nezapamatovatelnou zkratkou). Pozdni odpoledne padnou na plaze na dunajskym ostrove (vedlejsi ramena Dunaje jsou cisty natolik, ze se v nich da plavat). Vecery a noci pak patri objevovani zazraku asijske kuchyne na Naschmarktu ci okoli (Slavka momentalne propadla sushi ve vsech podobach).

Viden je nesmirne civilizovane velkomesto. To se projevuje mimo jine i tim, ze se da vsude dostat v pohode na kole. Nikoli cyklokrosem pres staveniste, vytluky a barikady psiho trusu jako u sousedu na Balkane, ale po cyklostezce. Jeste nas ta dokonalost nezacala nudit.

O vikendu se k nam pridaly i priserky. Puvodne jsme chteli okukovat pandy v Schonbrunnu, ale detem za patama dorazilo i tropicke pocasi. Cely vikend jsme stravili na Donauinsel, kde se vyskytuji dalsi vydobytky c.k. civilizace jako wasser spielplatz ci (non-wasser) spielplatz. Tam jsme vesele blbli az dokud Liza nezacala usinat na bruslich (to je hodne dlouho).

Foto: Slavcina kancelar na dvorku videnskeho domova; Evita na vodnim hristi

Gladiatorky

"Damy, nechte nas zit; vyridte si to spolu!" To slysi priserky celkem casto pote, co si Liza po 138 prijde stezovat, co ji Evita provedla (S Evitou v zavesu, ktera vse rozporuje a vysvetluje, ze Liza zacala). Jelikoz ani ustavni soud by se nedobral zaveru kdo, kdy, komu a proc nalozil na zada, tak si to damy spolu obvykle vyridi; volnym stylem a bez pravidel. Nacez se cela procedura opakuje.

Akorat pri cervnove navsteve detskeho ostrova na Dunaji dostaly sanci srovnat rozpory v nafukovacim ringu...

PS: Vyhodou okurkove sezony je, ze mam cas vykutat stary fotky co se mi valej v telefonu, driv nez napraskame novy.

Okurkova sezona v Bude

Priserky si uzivaji prazdnin v Tatrach, zatimco my si uzivame pracovni rodicovske dovolene v ruznych velkomestech ex-monarchie. Jelikoz invazivni radiologie ani regulace bank nepatri mezi oblibena temata blogu, tak nam tu stoji rec a vyhlasujeme oficialni okurkovou sezonu...

U prazskych sousedu maji naopak zivo, neb se jim momentalne krome okurek rodi i deti. Zdravime Klarku i tamni rodicove s Vojtou.

PS: Ve Vidni byl Adamko, tak jsme Klarku zapili taky, byt prespolne.

Baletni improvizace

Sobotni kone v rybim oku

Kone uz nejsou jen nasi oblibenou obsesi, ale chytily se uz i nase navstevy. Zachvili to bude tak, ze se k nam bude jezdit kvuli loukam za Budapesti, spise nez kvuli jejim namestim ci laznim. Kazdopadne, v sobotu Verca s Vojtou rajtovali na 'nasich' konich, takze jsem ne na ne mohl divat skrzeva rybi oko Vojtovic fotaku.

Cesta do tabora

"Tata a v pondelok ideme zasa na kaland tabor?" pta se Evita. "Jakej tabor?" "No, kaland tabor." "Co to je za tabor?" "No ... jak se to rekne cesky, no to... adventure, je to anglicky." "Aha" Hlavne, ze se domluvime. Na tabor jsem taky trefili, a jelikoz tu byl zrovna i cerstvy pan bakalar Vojta s Vercou, tak z toho mame i par fotek.

Jinak pod hrdym oznacenim tabor se skryva celodenni plavani, jezdeni na kole, na bruslich a na konich (a hromada dalsiho dovadeni, ktere Lizu uspokoji do te miry, ze usina nekolik vterin po ulozeni). Na stany a par tydnu v divocine si budou muset jeste pockat.

Ufff

Kdyby nasi ctenarove jiz nebavila demokraticka baletni hopsanda nasich priserek, muzou se pokochat nefalsovanou totalitarni drezurou, kterou se bavi milovany soudruh Kim-Cong-il (Uz-aby-nebyl).

Zabi balet

Jungle dance

Tak jako loni a predloni i letos doslo na tanecni vystoupeni. Blogovani vystoupeni, by uz pomalu byla povinna nuda, avsak letos nam to spestrila mamina. Pres vsetky vyhovorky nakonec predsa len isla na podium. Dvakrat. Nejprve se dala na francouzskou klasiku a nakonec i na senegalskou divocinu. Vsimnete si, jak soustredene se tvari :)

Balet-fu

Vcera jsem se na hristi naucil novou rodicovskou prupovidku: todle neni Cartoon Network (jsem na to hrdej, neb original byl v Madarstine). Starostliva mamimka tak upozornoval synka, ze skakat v prolizacky dolu na beton, nebude mit tak elegantni konsekvence jako u kung-fu pandy (ktera zda se nahradila zmutovany zelvy renesancnich jmen).
Synek sice slezl bez uhony, nicmene pokracoval v trhanych pohybech koncetin a vydaval bojove pazvuky. Anzstova televize doma stale chybi, Evita dlouho netusila o co se pokousi. Nicmene pochopila, ze smyslem je vykopnout co nejvys a zkusila to taky, cimz vystrasila synka natolik, ze se utekl schovat za mamu. Jaksi necekal, ze o pul hlavy mensi holka, dokaze vykopnout az nad jeho skalp. Baletky umeji byt desivy.

Sobota

06.30 budicek
07.00 odjezd na kone
07.30 umyvani, cesani, sedlani konu
08.00 sedame na kone a vyrazime na louky a cesty v kopcich nad Budakalasz. Liza poprve sama soferuje kone (jeste, ze kun vi kam na jit).
09.30 jsme zpatky z projizdky. Paseme kone a cpeme je mrkvi ci jabkama (strouhaj si to sami).
10.00 dostavame povoleni ku hre na skvorce. Mama s Lizou mizi ve vetvich. My s Evitou ozirame dole, avsak jen dokud Evita nevymysli pohodlnejsi a elegantnejsi zpusob. Liza skace dolu a hnes se opici. Pritom zjistujeme, ze kone zerou tresne a umi vyplivnout ozuzlane pecky (Liza taky).
11.30 dokonale napchaty a se zasobami pro matersku skolku (a spital a akademii) se loucime s Lacibaciho tresni.
11.45 Uz jsou i jahody. Pazravost automaticky zvetsi objem nasich pazerakov (zaludky uz jsou plny), takze v nas mizi dalsi pulnuse ovoce. Konec dokonalejm frankenstajnkam z nalevu a za spanel, ktery chutnaj jak blato; todle jsou stary dobry jahody se vsema nedokonalostma, ale i nejakou chuti.
13.00 V Luppe se uz da plavat; kry roztaly, ale pekelnej vitr zustal. Damske trictvrtiny ovsem odhazuji odev i s predsudky a vesele se rochnaj az dokud je telegrafujici celisti nevyzenou ven.
13.30 Vyzivna hodnota ovoce, je ve srovnani s energetickymi naroky Luppy miziva. Priserky maji hlad. Pro obed i tydenni nakup se zastavujeme na taboristi rimskych legii, kde zrovna campuje francouzsky hypermarket.
14.30 Piknik na sidlisti. Poslednich par tydnu systematicky objevujeme hriste kolem cesty na koniky. Toto je dost vychytany, takze priserky neodolaji a jeste s plnou papulou se vrhaji doviru prolizacek. Kdyz zjisti, ze je tam i jakasi sprcha sirici chladici mlhu, opet odhazuji odev a mlha nemlha, hned jsou mokry jako z Luppy. Stridanim vody, pisku a slunce ziska Liza makeup australskeho domorodce; Evita drzi evropske dekorum (takze si nas nepletou s podezrivanou mensinou). Maminku to nevzrusuje neb na lavicce ve stinu vyhlasila siestu a nevi o svete.
16.30 vyrazime domu
17.30 vykoupane a celkove zcivilizovane priserky v pyzamu okupuji komputer a dopravaj si dvdcka dle vlastniho vyberu. Poruci si k tomu ananas, neb dneska jeste nemely temer zadne ovoce. Vecer uz opravdu nejdeme plavat a do sauny; sobotni tradici presouvame na zitra.
19.30 vypada to nadejne, priserky tuhnou.
20.30 nadeje byly marne. kolotoc pohadek nebere konce.
21.30 vracime se z exilu v kuchyni kam jsme prchli pre nekrestanskymi pozadavky na dalsi rozpravky. Je ticho.
22.30 simuluju cteni, ale ty pismenka mam kazdou chvili dva milimetry od oka. Na New Yorkerovi se blbe spi, tak to vzdavam.
00.30 Slavinka zaklapla notebook, kde smazila prezentaci o opravach krvacejicich trubek v plicich. To uz je ovsem pouze z neoverenych zdroju.

Slapeme, nebrzdime

Jezisek donesl priserkam novy kola a deda Honza je pred tydnem dorucil do Budapesti. Nejen, ze maji cvrka, ale Liza ma i korytko pre babiku a Evita zase prehazovacku (obavam, se ze podle priserkovskych meritek ma vetsi vychytavku Liza, byt panska cast ctenarske obce se shodne na tom, ze E. ma seriozni stroj). Drobnou nevyhodou novych kol je, ze je treba se na nich naucit jezdit. Hlavni problem je s brzdenim. Evita dosahne na zem jen jednou spickou, takze zastaveni vyzaduje celkem slozitou ekvilibristiku. Liza naopak brzdi temer vyhradne nohama, nez vzdy slapne dozadu, a kdyz se nic nedeje zasmykuje podrazkama. Mackani brz na riditkach ji zatim jde spis jen teoreticky.
Nicmene, tento vikend uz z nich byli natolik pokrocile krasojezdkyne, ze jsme ... famfary pampadadam ... poprve vyjeli cela familie na kolech. Nejak se to vymklo z rukou, neb jsme najezdili asi 20 kilometru na trase Donati - velky smikalky na Lodenicnim ostrove - molo tamtez - zpatky pres Margitin ostrov, zpivajici fontanu a troje zmrzliny - domu. Na poprve docela dost. Zvlaste pro nervy rodicu, kteri se nemohli shodnout, zda to priserkam jde natolik, aby s sebou nebuchli, tam kde nemuzou.

Vystava, ktera nebyla

From vystva

Evropsky fondy tahnou umelce jak vosy cukr. I na CEU nekdo doslal grant na ztvarneni vystavy o cizincich zijicich v Budapesti a priserky s mamou dostaly sanci na 15 minut slavy. Avsak fotograf se nakonec nedohodl z kuratorkou a z vystavy nic nebude. Za bruselske drobne jsme dostali alespon peknou fotku.

Strajk

Socialniho smiru v Dolnich Uhrach ubyva a stavek pribyva. Obcas se provozovani tohoto francouzskeho narodniho sportu projevi i u nas doma. V patek nam stavkovaly tety v materske skolce. Sice spis proto, ze stavkovali i zeleznicari a dojet rano do prace se dalo tak na kole ci na pramici po Dunaji. Na druhe strane vsechny tety musi bydlet na periferii predevsim proto, ze je bidne platej. Tak mozna to nebylo jen kvuli tem zeleznicarum.
Bud jak bud, mama musela v patek odoperovat 10 lidi, neb vsichni muzsky kolegove zmizeli na machoidni chlastaci konferenci na Balatonu. Tata zase mel bavit americkou akreditacni komisi, ktera prave campuje na CEU. Z toho vyplynula otazka, jiz se v Cechach rika nerudovska. Kam s priserama?
Jeste stesti, ze Ceskoslovensko na konci valky zapsali na seznam viteznych spojencu. Diky tomu muzeme, narozdil od madarskych ci rakouskych sousedu, slavit konec valky celej den. Deda tak mohl zaskocit za strajkujici tety. Cely den parili na Lodenicnim ostrove na Dunaji. Deda studoval vnucky opravdu dusledne skrze objektiv, tak muzete ted taky.

Nafucena koniarka

O co se chtela liza rano natahovat uz nevim, nicmene fotak jsem u toho mel.

Volebni gulas

V pristich peti mesicich to vypada na horkou volebni sezonu. Nezbylo nam tedy, nez se zamyslet, kdo ma kde volit:

• V prezidentskych volbach muze volit jen mama na Slovensku, neb za tatu vzdycky komunisti zvolej Klause.
  
• V parlamentnich volbach voli mama na Slovensku a tata s priserkama v CR (ovsem v jejich pripade pouze pokud by prosel navh lidovcu dat hlasovaci pravo i detem; jinak si budou muselt pockat az do 18).
  
• Ve volbach do Evropskeho parlamentu volime v Madarsku, ale mama by mohla i v SR ci CR, zatimco tata jen v CR.
  
• Mistni volby jsem jeste uplne nenastudoval, ale vypadato, ze si muzeme spolecne vybrat mezi Brnem (Lesna) a Budapesti (Vizivaros), ale tata muze volit i ve Vidni a mama zase v Kosicich. Akorat nevim jestli muzem volit jen na jednom miste a jestli to misto musi byt to samy pro volby mistni a ty do EP.
  
• Aby voleb nebylo malo, muzu jeste volit predaky rakouskejch odboru, ktery v celostatni tripartite vyjednavaji s komorou zamestnavatelu a vladou (nikdo se me sice neptal, ale vypada to, ze jsem v rakouskejch odborech).

Druhym krokemu bude zjistovani koho volit. Zatim tusime koho nevolit, nebot kandidatky ve vsech 4 zemich jsou zapleveleny bandou extremistu vseho druhu (blby a neknuby v to nepocitaje). Koho volit do Evropskycho parlamentu se da zjistit tady.

Prvni maj na Dunaji

Krome mavatkovych kompetenci ma Cedo i ty vodacke. Slavinke to neuslo a hned vypujcila lodicku - neco mezi kanoi pro slona a pramici. Tim se prijemna prochazka podel Dunaje zmenila na civilizovanou verzi galeji. Civilizovanou proto, ze se vzdy dalo zastavit na pivo ci na zmrlinu; galeji proto, ze Dunaj neni vltavskej potok a padlovat proti proudu vyzaduje jednak hrubou silu (tatinkova domena na hacku) a jednak umu (to dodal Cednik vzadu).

1 maj

Vysvetlit nasim detem komunisticky ritualy bude asi stejne jednoduchy jako pochopit stredoveky obyceje s upalovanim carodejnic. Oboji je spanelska vesnice.
Nicmene brouka do hlavy jsme jim zkusili nasadit simulovanou oslavou prvniho maje, tak jak vypadal za naseho detstvi. Za zvuku pochodu z Rudeho namesti jsme priserkam vysvetlili princip a funkci mavatek. Meli jsme k tomu experty na slovo vzate. Vitek prispel dokonalou znalosti prislusne historie zhmotnene do vyberu divokych videii z YouTube. Cednik je sice biolog, avsak vyrostly na Evropske ulici v Praze, ktera vede na letiste a v detstvi tak pri povinnych skolnich prazdninach odmaval vsechny prezidenty od Brezneva s Gorbacovem az po Bushe s Clintonem (Obamovi uz maval jenom z okna, neb mavatka vysly z mody). Zaroven nam asistovali vsichni stamgasti ze Szomjas poka.

Kycovky z Pienin

Zatimco priserky parily s dedou a s babkou, rodicove trajdali po pieninskych kopcich. Pocasi bylo natolik dokonale, ze kdybysme meli lepsi fotak mohli jsme fotit rovnou do turistickych prospektu. Kazdopadne jsme si uzili helioterapie.

... 100 hodin Sodomy

Mestsky tvorove nejsou prilis zvykli na nezvykly projevy prirody, takze jsme na tazeni zab koukali jak suvy z nudli, bez ohledu na vek.
Jedno dopoledne se proste vsechny ropuchy na Pieninach rozhodly, ze je potreba zalozit familii a daly si rande u jedinyho jezirka siroko daleko. Nekteri samecci byli ponekud hrrr a zacali konat jiz pred cilem, zatimco (vetsi) samice se snazily dorazit na dohodnute misto. Vysledkem byly staticky nestale konstrukce az peti ropusaku naskladanych na jedne ropuse, ktera se vytrvala snazila pohybovat vpred; to vse za mohutneho kvakani vsech zucastnenych.
Neobvykly dojem z tohoto stehovani umocnoval predevsim pocet zab, ktery skakaly po tisicich. Bohuzel, mely v ceste nekolik silnic a nevzdy se ji podarilo prejit. V nekterych usecich bylo dlazdeno ropuchama prejetejma pri aktu. Celkem psycho.

Tretinodospela

Tak Evita uz je ze tretiny dospela. Tradicne velikonocen oslavila seste narozeniny.
Ackoli v monarchii se s sestym rokem poji nastup do skoly, v dolnich uhrach se rodicove predbihaji v tom, kdo posle deti pozdeji do skoly. Pry, aby byly vyspelejsi, sebejistejsi a uspesnejsi. To je sice nesmyslna strategie, kdyz to delaji vsichni, nicmene to vypada, ze na ni budeme muset pristopit taky. Vsechny organy cinne v skolnim rizeni nam doporucuji nechat Evitu jeste rok ve skolce. Vzhledem k tomu, ze totez nam doporucuje i Evita, to vypada, ze jeji sesty rok nebude jeste tim skolnim. Konskym, ale bude urcite ...

Predjarni model

 

Kdy se Liza oblikala s tatou a kdy s mamou?

Prislo leto a s letem ...

Ze zimy jsme poskocili rovnou do leta. Jaro letos nebylo. Mozna i bylo, ale ve meste jaksi nebylo k povsimnuti, takze minulej vikend jsme meli pocit, ze vsechno rozkvetlo pres noc.
Priserkam i sisi taky pres noc rozkvetl abstak po konich do neudrzitelnych rozmeru. Uz nevim, kam ze jsem to chteli v sobotu jet, ale jak vyrkla zaklinadlo "kone", tak to neprestaly skandovat dokud jsme kone neobjevili. Nakonec se kazda na jednoho lichokopytnika vyskrabala, a zmizely na dve hodiny v puste.
Evita s mamou pak dalsi dva dny skuhraly, jak z te jizdy byly rozlamany. Liza byla v pohode (jako ostatne vzdy dokud ji nekdo nenastve). Asi to bude tim, ze se loni neucila jezdit na koni...

Dolomiti foto od Vojty

Dolomiti konec sezony

Tak jsme pro letosek dolyzovali, a to velmi povedene na slunicku v Dolomitech. Priserky, mama, tata, deda, strejda i teta svisteli na sjezdovkach od rana do vecera. Pak jsme padli do postele - s prestavkou u vecere, pantomimy ci scrabble - a od rana znovu. Cely tyden.
Lonsky rekord 23 dnu na lyzich se nam za sezonu vyrovnat nepodarilo - jezdili jsem jen 18 dnu. (asi to bude mit neco spolecnyho s tim, ze rodicove zacali po sesti letech chodit do prace, kde se pritomnost od rana do vecera pocita). Nicmene, zaby se naucily jezdit na velkych lyzich, elegantneji nez pluhem a od otevreni do zavreni vleku. Pristi rok uz snad budou jezdit sami, takze rodicove budou moci vymenit sjezdovky za skiaply a pororovat ratolesti jak se mihaj dolekopcom, zatimco mi funime horekopcom.

PS: Mame doma dva sety tigru - lyzi pro prtata - nemate nekdo zajem?
PPS: Fotky budou, az je Vojda da na Facebook.

Lyzovani ve Wagrainu

Priserky se uz uplne pomamily, neb je bavi lyzovat od 8.30 do 16.30 s jednou pauzou na curani. Svaciny a obedy spokojene zvladaji na vleku (ktery je zaujal predevsim tim, ze mel vyhrivanej sedak).
Dalsi novinkou, je model 2+1. Damy uz jezdej sami a sami se zvednou, kdyz potrebujou, takze s nima nemusi jezdit oba rodicove. Z toho plyne, ze se mama odpoledne vyradila na prkne, zatimco tata si dopoledne spokojene krajel oblouky.
Evita si taky vyzkousela jaky to je, kdyz je obdivovana 'velka holka' a vesele organizovala bugrodelani peti spratelenych trpasliku. Asi ji to zmahalo, neb se vecer ani nedozadovala parby s rodicovejma...

Pohyblivej farsang

PS: Porucha neni na vasem prijimaci.

Vodni nafstefnici

Narozdil od vetsiny ostantich mest, je Budapest zajimava i kdyz je venku zima a hnusne. Muzou za to predevsim horke prameny a na ne navazne lazne, ve kterych se lze rochnat i kdyz padaji trakare a duje severak. Diky teple vode (a langosum na trhu a cabajkam a vinu ...) mame par pravidelnych navstevniku, kteri se u nas obrok otoci. jaky fotky si odvazeji se muzete mrknout tady.

Bilej farsang

Nechat si poradit? Pche! Ackoli hlas blogu vyznel jednoznacne pro masky pavouka a motyla (10:2), priserky nehodlaly omezovat sve barbinoidni sklony. Sly jako vily/vlocky/princezny. Ne ze by jim to nesluselo, ale na pavouka to nema.
Ac roztomile bile, prece jen radne zaparily. Evita s Danym pozvbuzovali pri strelenych aktivitach tak mohutne, ze slabsi otcove podelhli atmosfere a zacali skutecne soutezit. Liza parila se mnou v kis csoportu (kis = maly, csoport = skupina, kis+csoport=trpaslici), avsak odmitala mi prelozit soutezni instrukce. Nikdy jsme pak nevyhrali, neb jsem vzdycky potreboval nazorny navod k soutezi od vitezneho predjezdce. (Mama letos dala prednost pacosum a poprve v historii vynechala farsang, cimz sklamala radu rodicu, kteri se na ni po predchozich zkusenostech tesili).

Tatovo mozna sklamani pred farsangem

Rok se s rokem sesel a za dverma je dalsi farsang (tak jako loni, predloni a predpredloni ... to uz tady jsme fakt tak priserne dlouho ? ... ). V tydnu neni cas se ani nadechnout, natoz vymyslet masky a kostymy, takze nas mama hecla at dame neco dohromady. Priserky jsou v ponekud barbinoidnim veku, takze na otazku za co chcou jit z nich padaji samy vily a princezny, tj. nic na co by reagovala tatova tvoriva fantazie.
Nicmene prohlidka nasich hadrarenskych archivu nabidla par alternativ. Pillango alias Maslolet ci take motyl je osvedcenou maskou, ktera nic neskazi. Me ovsem prisla nejzajimavejsi pavouci princezna ala ninja. Priserky se pri jejim predvadeni vyradili, ale presto trvaji na tom, ze na farsang jdou fadne v bilym. Mozna byla chyba jen v tom, ze jsme masku nazvali Pavouk nikoli Pavouci princezna. Snad Lizu jeste prekecam.

Nach Arbeit

 

Sisi vyrazi v nedeli do prace ... ja uz bych taky mel zacit delat za co me platej.

Doma (Liza za objektivem)

Z vysky 100 cm vypada nas byt jinak nez ze 180 cm... Liza se minuly vikend zmocnila fotaku. Jelikoz je plne automaticky, tak mackala a mackala az z toho bylo cely giga fotek. Obcas si sice zapomela prst pred objektivem, ci jej nacpala do ucha sobe nebo Blackimu, nicmene nektery uhly pohledu a kompozice jsou nevsedni. Toz jste se prave zucastnili prvni Lizine foto vernisaze.

Vyhaneni breberek

Od doby co nam zamrzla oblibena Luppa, chodime o vikendu plavat na Kerepesi, kde ma CEU koleje. Oblibena procedura vyhaneni breberek sestava z pobihani mezi saunou a bazenem. Vecer korunujeme mohutnou traktaci u Nadyho.

Foto o foto, jako film o filmu

Zabavit priserky o vikendu, je pohoda pokud se da jit ven, aby se vyradili. Dneska nas ale drzi doma breberky utocici na Lizu. O takovych vikendech se zacina (jak jinak nez) budickem, kdyz se Liza nastehuje s knihou k rodicovejm do postele. Kdyz nas donuti procitnout do te miry, ze jsme schopni cist, tak se prida i Evita. Az nas to prestane bavit, jsou se oblict a nasnidat. Pak nasleduje pasmo pokusu o spolecne hrani. Obvykle si damy vydrzi hrat tak 20 az 40 minut, po kterych vse konci konfliktem, jehoz reseni se dozaduji u nas. Po nekolika pokusech nezbyva, nez vymyslet neco ... neco prefikaneho jako treba karkulku nebo dnesni pokus zatancovat kytku pro tetu.
U toho se vsichni dokonale vycerpame. Tak, ze Liza ani neudrzi ruce nahore ... alespon tak 15 minut nez se vrhne do dalsi bitky.

Boldog nepnap

Teta Verca ma dneska svatek, tak jsme s priserkama vymysleli jak ji poslat kytku. Obrazek uz je ohranej, tak jsme se vrhli na choreografii. Prilozeno foto je vysledkem. Kdyby vam to nebylo jasny, tak to jsou jako dve kytky pro Vercu ve vaze.

Jak to vznikalo, se muzete podivat tady.

PS: V titulku prijeme vsecko nejlepsi k svatku.

Strom neni daleko od jablek II

Ze se maminka pridala k baleteni priserek je stara zprava. Novinkou je verejna produkce. Zatimco priserky na jevisti poskakuji co chvili (kuk sem ci sem ci sem), mamina prvni otevrena hodina probehla az tento tyden. Vsimnete si, ze pocatecni nadseni do labutinkovske bile, nahradila cerna elegance. 

Rodinny had

Todle patri sem.

Liza a divnej pes

Cekajice az Evita dotancuje, jsme si s Lizou prohlizeli fotky, ktery susim v mluvicim aparatu uz od leta. Furt jsme se nemohli dohodnout, jak ze se jmenuje ten divnej [kuta] (tj. pes) s hrbem. Do debaty nam vpadla navrativsi se Evita s tim, ze je to prece cambloud ...
Obcas to vypada, ze doma skoncime jak na babylonsky vezi.

Brusleni na Dunaji

Do Uher dorazil mraz (teda on uz zase odesel, ale my nejsme na blogovani v realnem case vybaveni). Predposledni dva vikendy byla takova zima, ze nektery ramena Dunaje racily zamrznout. Led byl krasne hladkej a bruslit se dalo nerusene snad desitky kilometru. Tak jsme s priserkama vyrazili na turne.
PS: Liza nekde objevila starou plechovku, kterou pak asi hodinu vydrzela soupat pred sebou. Na zcvoknuti jedna proto, ze se sontala strasne pomalu a druhak proto, ze to vydavalo protivny pazvuky. Ale zkuste presvedcit Lizu.

Spy foto: Sisi

Predminuly tyden jsem byl ochuzen o dva zuby moudrosti, ktere se mi pri nejlepsi vuli nechtely vejit do tlamy. Zakrok to byl ponekud komplikovany; soude podle toho, ze pan doktor v Brne nadaval jak spacek. Nicmene uspel, vse po sobe zasil a ani to tak moc nebolelo.
Po tydnu bylo treba vytahnout stehy, ale to uz se mi do Brna nechtelo. Vyrazil jsem tedy na dobrodruznou vypravu do nemocnice v Budine. Zubarum zrovna prestavovali patro, tak sisi stehnala kolegu mikrochirururga (to je ten pan co v prubehu 20 hodinovych operaci prisiva ruce a podobne drobnosti). Ten sice takovy stehy od skoly nevidel, nicmene je obratne vytahl na chodbe, cimz cela expedice uspesne skoncila.
Druhym uspechem, je ovsem ulovena fotka pani doktorky (ktera se zatvrzele odmita nechat vyfotit). Mimochodem, ten elegantni bryndacek ma asi dve kila, neb je vycpan olovem. Na sale se doplnuje nemene rozkosnou vestou ze stejneho materialu, ale tu si sisi stihla sundat.

Update: Mame jeste i novejsi foto.

From doc

Liza po ctvrte

Prvni, druhe, treti, ctvrte ... Liza stahla Evitin naskok, ktery je vecnym predmetem sporu, na jediny rok.

Liza se nejvic tesila na oslavu ve skolce, neb tam se muze patricne vytahnou tim, ze je starsi. Slavila dortem a rychlym spuntem. Stezovala si, ze tety se baly poradne bouchnout, tak to jen opatrne otevrely. Dort byl pry dobry (coz je uspech neb to byla improvizace vytvorena vcera pred pulnoci, pote co jsme dojeli z hor a vynosili pul tuny darku, lyzi, brusli ...).

Odkud ses?

Priserky s mamou maji odpoved relativne jednoduchou. Bydli v Madarsku, mluvi madarsky a jsou v madarskych institucich, takze celkem snadno vysvetli, ze jsou ted z Budapesti, ackoli puvodne z Kosic a Prahy.

Se mnou je a bude slozitejsi; asi budu na vyse uvedeny dotaz odpovidat letos jenom pisemne. Uz to, ze bydlim v Budapesti, ale nemluvim madarsky vyzadovalo delsi vysvetlovani, ale letos to nabere jeste casovou dimenzi:

1. v pondeli od rana do ctvrtka odpoledne budu jako zamestnanec videnske Akademie ved asi z Rakouska, ale vecer budu mozna i ze Slovenska, neb kamarad z Brna ma v Bratislave volny kvartyr
2. od ctvrtecniho vecera do pondelniho rana budu zase z Budapesti, ackoli stale na americke univerzite, ktera je, ale zase tak uplne neni, i madarskou univerzitou
   
3. krome toho jsem taky obcan a danovy rezident Ceske republiky.
   

Ja si v nejasne stredoevropske identite celkem rochnam. Nakonec je to navrat k normalu, neb vsichni nasi predkove byli z Ceskoslovenskeho pohranici, kde podobny gulas byl spise standardem nez vyjimkou. Avsak uredniho simla ve ctyrech jurisdikcich rozpaluje otazka odkud jsem do bela. Na takovy exoty nejsou ani v EU jednoduchy kolonky. Jsem fakt zvedavej odkud ze to oficialne letos budu a jestli se to vubec podari definitivne zjistit driv, nez se to zase zmeni.
Navic budou evropsky volby a ja nevim, jestli mam volit ve Vidni ci Budapesti ...

Zatisi preventivni doktorky

Ackoli si Slavka momentalne 'uziva' na aru (1), obcas hrde zmini, ze krome klasicke mediciny vystudovala i tu preventivni. Nikde to neni videt vic nez na krmeni priserek. Kazdy rano musi spolknout deset kapek toho modryho, patnact toho cervenyho, deset toho se zlutym citronem na etikete, pul lzicky toho co smrdi jak derivat rybiho tuku (ani cut to nemuzu a ony to papaji!), deset kapek z toho se zelenym listem a pul lzice toho velkyho sladkyho 'multivitaminu', aby ten koktejl by polknutelnej bez spusteni zpetnyho reflexu. Nasledne se priserky musi zkorumpovat gumovym medvedem (samozrejme taky 'multivitaminovym'), aby s nama preventivni hru hraly.

Co to vsechno je vi jen mama a mozna par babek korenarek. Nicmene to drzi breberky v sachu, nebot ani jedna prisera jeste kvuli nemoci ve skolce nechybela. Kdyz byla v Budine chripkova epidemie, tak si musely hrat spolu ve sloucene skupine, neb je tam navstevovalo jen par dalsich deti na stridacku. Ve skolce uz je to podezrely ... ze by cerna magie? Omyl. Mamincina veda.

(1) Pro ty, kteri nikdy nechodili s medikem: ARO je tam, kde davaji dohromady lidi co uz fakt maji na male.