Kycovky z Pienin

Zatimco priserky parily s dedou a s babkou, rodicove trajdali po pieninskych kopcich. Pocasi bylo natolik dokonale, ze kdybysme meli lepsi fotak mohli jsme fotit rovnou do turistickych prospektu. Kazdopadne jsme si uzili helioterapie.

... 100 hodin Sodomy

Mestsky tvorove nejsou prilis zvykli na nezvykly projevy prirody, takze jsme na tazeni zab koukali jak suvy z nudli, bez ohledu na vek.
Jedno dopoledne se proste vsechny ropuchy na Pieninach rozhodly, ze je potreba zalozit familii a daly si rande u jedinyho jezirka siroko daleko. Nekteri samecci byli ponekud hrrr a zacali konat jiz pred cilem, zatimco (vetsi) samice se snazily dorazit na dohodnute misto. Vysledkem byly staticky nestale konstrukce az peti ropusaku naskladanych na jedne ropuse, ktera se vytrvala snazila pohybovat vpred; to vse za mohutneho kvakani vsech zucastnenych.
Neobvykly dojem z tohoto stehovani umocnoval predevsim pocet zab, ktery skakaly po tisicich. Bohuzel, mely v ceste nekolik silnic a nevzdy se ji podarilo prejit. V nekterych usecich bylo dlazdeno ropuchama prejetejma pri aktu. Celkem psycho.

Tretinodospela

Tak Evita uz je ze tretiny dospela. Tradicne velikonocen oslavila seste narozeniny.
Ackoli v monarchii se s sestym rokem poji nastup do skoly, v dolnich uhrach se rodicove predbihaji v tom, kdo posle deti pozdeji do skoly. Pry, aby byly vyspelejsi, sebejistejsi a uspesnejsi. To je sice nesmyslna strategie, kdyz to delaji vsichni, nicmene to vypada, ze na ni budeme muset pristopit taky. Vsechny organy cinne v skolnim rizeni nam doporucuji nechat Evitu jeste rok ve skolce. Vzhledem k tomu, ze totez nam doporucuje i Evita, to vypada, ze jeji sesty rok nebude jeste tim skolnim. Konskym, ale bude urcite ...

Predjarni model

 

Kdy se Liza oblikala s tatou a kdy s mamou?

Prislo leto a s letem ...

Ze zimy jsme poskocili rovnou do leta. Jaro letos nebylo. Mozna i bylo, ale ve meste jaksi nebylo k povsimnuti, takze minulej vikend jsme meli pocit, ze vsechno rozkvetlo pres noc.
Priserkam i sisi taky pres noc rozkvetl abstak po konich do neudrzitelnych rozmeru. Uz nevim, kam ze jsem to chteli v sobotu jet, ale jak vyrkla zaklinadlo "kone", tak to neprestaly skandovat dokud jsme kone neobjevili. Nakonec se kazda na jednoho lichokopytnika vyskrabala, a zmizely na dve hodiny v puste.
Evita s mamou pak dalsi dva dny skuhraly, jak z te jizdy byly rozlamany. Liza byla v pohode (jako ostatne vzdy dokud ji nekdo nenastve). Asi to bude tim, ze se loni neucila jezdit na koni...