Back to normal

Tak jsme po trech tydnech vyvalcili vsechny stare dobre "vodcat pocat" 

Ale dobre bolo

Kdyz bylo pekne a prisekry se mohly vyradit u vody, tak nase cestovani bylo idylicke ...

Par vystiznych fotek je v bazenu a v lete. 

Blog is not dead ...

... but parents are dead fish. Uz jsme dva tydny v Bude, ale jeste jsme se stale nezotavili z peti tydnu cestovani v klasickem trojuhelniku Buda, Praha, Kosice.
Priserky nas totalne znicily a zdeptaly. Na cestach se ta mala pakaz neda moc vychovat. Clovek se musi prizpusobovat kdecemu a snazit se, aby se chovaly alespon relativne primerene. To se neobejde bez handlu a korupce typu"kdyz budes jeste chvili slapat, tak dostanes zmrzlinu" nebo "tak dobre, dneska s tebou budu usinat, ale jenom dneska."
Na cestach rodicove tahaji za kratsi konec, neb si nemohou dovolit riskovat 95 decibelovy hodinovy souboj. Doma bychom jim rychle zatnuli tipec, ale v cizim prostredi musime ustupovat. Priserkam trva jen chvilku nez zjisti, ze muzou handlovat a posouvat hranice toho, co je dovoleno. Jak zmerci, ze jsme slabi v kranflecich, rozehraji strategickou hru "ja na segru, segra na me." Kdyz jedna usne, druha vi, ze ji budeme plnit prani jak zlata rybka rybarove stare, neb nebudeme riskovat, ze protestama vzbudi tu druhou...
Obvykle cestujeme tyden ci dva, tak to nestihnou rozehrat tak velkolepe jako tentokrat. Uz dva tydny se je snazime vratit do starych koleji, ale furt to skripe. Navic tento tyden zacaly chodit do jeslicek a do skolky. Zatim tam s nima musi Slavka byt a musi se snazit, aby je nevyhostili vsechny tri pro elementarni nekazen. Prisery maji na nas zase paku a Slavku stoji diplomaticke usili kybl nervu. Domu chodi jak z galeji... Dneska uz vypadala lip, tak si prisery asi uz zvykaj.
V noci nam vsak Evita stale skace po hlave. Nejmene trikrat spusti mohutny koncert na plny ampliony a vzbuzena Liza se prida. Dvojhlas: "Mama pocem! Mama chci s tebou spat! Mamiii (Liza sklonuje jediny slovo cesky)!" Poprve vydrzime. Podruhe vydrzime. Potreti (v sest rano) to vzdame ajdeme Evite delat polstar.
Kdybychom na to snad za rok zapomneli, tak nam prosim nekdy v dubnu, az budeme planovat leto, zase pripomente, ze cestovat s priserame pet tydnu v kuse neni to pravy orechovy. Jdu uspavat. Dobrou.