Party animals II - vecer pote

Po vecernicku v brzkych rannich hodinach me Evita vytahla z postele uz po devate rano. Cely den se segrou, ktera se obtezovala z postylky az po poledni, vesele parili doma i na ihrisku. Dokonce i obvykle rusna vecere probihala nezvykle klidne. Liza mela hlad a hltala a Evita se nejak neozyvala.
Obvykle se snazime na priserky vecerici u vlastniho stolu moc nedivat, neb to obvykle konci tak, ze na nas outsourcuji vlastni krmeni. Po chvili nam to nedalo a ... Evita vytuhla u stolu jak stamgast ve IV. cenove po tuctu pulitru. Nejrosomilejsi bylo, ze kdyz ji Sisi vzbudila, tak se tvarila, ze se nic nestalo a pokracovala v ladovani.
Dneska maji damy vecerku uz ted, aby se vratili k obvyklemu rezimu.

Party animals

Vcera byla velka svycarska party. Svycarska proto, ze ji organizoval kolega ze Zenevy a taky proto, ze to bylo organizovano s prvky prime demokracie. Predem jsme vznesli dotaz, zda tam muzeme vzit priserky, coz bylo konzultovano s celym seznamem pozvanych. Nakonec se ukazalo, ze pultuctu dalsich rodicu si oddechne, kdyz nebudou muset resit babysiterky, takze asi petina ucastniku jeste neoslavila druhe narozeniny.

Party byla svycarska i tim, ze se na neutralni pude sesel neobvykly prurez lidi - od businessmanu, lidi z ambasad az po rektora a smesku akademiku v ruznem stadiu rozpuku. No a tomu vsemu se pod nohy pletly priserky.
Zacaly svou tradicny hrou na utapnuta dievcatka. Evita to vydrzela obvyklych 20 minut, ale Liza se na to vykaslala hned jak objevila stolik s zerfurtama, ktery byl v jeji vysce. Opustila ho az po hodine a pul, kompletne vypleneny a to i presto, ze hostitele snazive pridavali dalsi a dalsi pochutiny. S plnym bruchem se vrhla do viru deni (obcas i neco prevrhla, ale meli jsem stesti na prazdne flasky).
Ostatni deti byly prilis maly a prilis ufnukany, takze to po chvili daly priserky dohromady. Obsadily postel a daly se do trampolinovych tancu. Kupodivu se u toho nemlatily hlava nehlava a ac robily neuveritelny bugr, chovaly se celkem slusne ba az roztomile. Rodicove mezitim sklizeli komplimenty, jaky maji pohodovy deti (nikdo nam ted neuveri, ze doma travime vetsinu casu mirotvornou snahou zabranit neustalym bojum o hracky, jidlo, obleceni, pozornost ...).
Pres nejasne plany na odchod v rozumnou hodinu, priserky party zavrely. Do jedne do rana se honili s dvoumetrovym Svycarem po celem byte a hrali slapaka (cilem bylo dupnout druhymu na nohu - Svycar mel tlapy jak sneznice a bal se priserek dotknout, tak hadejte, kdo vyhraval). Domu jsme dorazili pred druhou, ale priserky odmitli jit spat bez vecernicku. Ve dve rano koukali na Lolka a Bolka.

Liza vstala az ted: foto - rano po parbe

Slet filajovych prasatek ...

... aneb Evitina predvadeci hodina v baletni pripravce. Byla to velka udalost. Konzervativni madarske familie, zakladajici si na klasickem vzdelani svych potomku, zakoupily puget pro pani ucitelku a vyrazily se pokochat jejich motorickymi pokroky dosazenymi za posledni semestr. My jsem take zakoupili ruzi a sli se podivat, co tam Evita provadi. Jak ji to slo posudte sami.
I kdyz podle velkekosti to tak nevypada, tak je tam Evita nejmladsi. Sisi ma obcas selektivni vypadky v porozumeni madarskeho textu, takze cislovku "4" za vetou "pro deti ve veku od" interpretovala tak, ze kdy ma Evita tri roky, tak tam asi uz muze chodit. Nakonec se nedorozumeni vysvetlilo a ukazalo se, ze Evita tam muze zustat. Holt, blby cizinci ...

S Lizou uz pokecate

Liza sice jeste nemluvi, ale asi uz umi cist. Nastvala se, ze ji v blogu pomlouvam jako, ze nemluvi a zacala vest seriozni dialogy, ktere se uz prehouply pres obvykla dve tri slova. Obvykly bonz-dialog vypada asi takto: "Tata, ee [to jako Evita] baci baci. Tata, poď ...... [tady tomu nerozumim, neb je to madarsky]." Kazdopadne jdu vest komplikovane dialogy s Evitou, ze segry se narozdil od zita nemlati, a ze kdyz chce neco, co ma Liza zrovna v ruce, tak to musi regulerne vymenit, ne uzmout. Zatim je to jak huceni do dubu...

Lyziarka Liza

Brnenskej Jezisek donesl lyze a tatranskej Jezisek zase snih na sjezdovce. Dalo se to dohromady a z Lizuchy je taky lyzarka. Ma z toho predevsim srandu a prilis netusi, co vlastne dela. Nicmene, ze pluhem se da zabrzdit uz nejak pochopila.

Taky prisla na to, ze na trech bodech se stabilita drzi lip, nez na dvou. Zaborila prilbu do snehu a s baziliskovskym (chucky) smichem (a hlavou mezi lyzema) se sinula ze svahu. Asi tusila, ze se to tatov libit nebude...

Par dalsich snimku je v albu.

Happy birtday Liza, happy birthday to you...

Lizucha oslavila druhe narozeniny. Vsem gratulantum dekuje za prani i darky - s chuti rozcupovala obaly, avsak obsah jen prubezne zkontrolovala a jala se cupovat dalsi darek. Po vanocich v tom ma praxi.

Druhe narozeniny, jsou prilezitosti k bilancovani. Na dva klicove milniky vsak stale cekame. Liza sice zvatla bezprestani a v nekolika jazycich, ale na smysluplny rozhovor se porad jen bliska a ne a ne uhodit. Cekame to kazdym dnem ... Docela se tesime, az budou mit obe priserky dalkove ovladani se zpetnou vazbou.

Druhym milnikem jsou plinky. Evita je u dortu se dvema svickama uz davno nemela. Buzerovali jsme ji bavlnou, takze sa jej to nepacilo a zacala spolehlive hlasit potrebu tohoto druhu uz v roce a pul. Liza nam vsak z bavlnenych plin vyrostla prilis brzo; proste se do nich nevejde. Je v pasti "suchych" plinek. Kdyz to do nich pusti, je furt v suchu a nechce se ji chapat, ze to mela hlasit ex ante (ex post se vzdycky pochlubi a divi se, ze neni pochvalena).

Lyziarka: pokrok nezastavis

Evita stala poprve na lyzich pred rokem a jak akcne to vypadalo se muzete podivat. Rok se s rokem sesel a uz to vypada podstatne jinak...

Sisi na prkne

Dadka, prababicka priserek, neverila, ze jeji tricetileta vnucka (a matka dvou deti, jak Sisi s oblibou dodava, kdyz tropi nejakou ztrestenost) by naozaj vlezla na to prkno. Sisi na nej samozrejme vlezla a nikoli bez nasledku. Prvni dva dny byly frustrujici. Spise nez o jezdeni to bylo o padani a asociovanem nadavani. Necekana anatomicka zakouti menila barvu do tmavsich odstinu modre, fialove az cerne. Kdyz uz sa na to nedalo pozerat, tak Sisi souhlasila, ze bez instruktora to nepojde. Pak se stal maly zazrak, neb behem hodiny zacala Sisi vice jezdit nez padat. Dalsi rano jsme natocili prilozene video. Pointa: samoucenim k modrinam dojdes.