Nase domacnost rozhodne nepatri k tichym a ospalym zakoutim naseho cinzaku. Hlukomer by u nas jen velmi malokdy klesl na nizkou, nervy netyrajici hladinu. Tatinek davno neni takovej flegmatik jako kdysi a priserky maji emperament po mamince ... Obvykle je u nas ticho jen kdyz spime. Nedavno jsem objevili jeste jednu tichou konfiguraci - Sisi s Evitou vyrazi na strapu do Pesti a ja s Lizou zustavam doma. Pak nastavaji neobvykle chvile ticha, kdyz se Liza nema s kym natahovat a sama si spokojene hraje. Vzacne to okamziky.
Žádné komentáře:
Okomentovat