Dosel na priserky mraz. Uz se neda chodit ven, tedy alespon ne na tak dlouho, aby se priserky dostatecne znicily a doma se uz jen najedly a sly spat. Priserky se musi vyradit doma, cemuz jsme prizpusobili cely obyvak, ktery ve sve puvodni forme temer prestal existovat. Vetsinu plochy okupuje nafukovaci hrad, ktery je opravdu mhohoucelovy ... viz foto) Tam kde neni hrad je stan a tunel; mezi tim hromady hracek, deti a obcas nejaka kocka.Vcera jsme meli mikulaskou navstevu kamaradu dilem z Bruselu, dilem z Parize, dilem z Bostonu a dilem z Pesti - a to byli jen dva. Pri te prilezitosti jsme zjistili, ze neni ani kde sedet ani kam dat pochutiny, ani kde v klidu pokecat. Rezii vecera vsak rychle prevzaly priserky. Hoste trunili v hradu, ve stanu i v tunelu, a priserky nekde na nich. Vsichni jsme zopakovali davno zapomenute detske rikanky v mnoha jazycich a Evita je donutila namalovat snad vsechny zviratka co zna, takze jsme pak resili jak, ktere zviratko dela v kterem jazyce [E. v tom musi mit ted pekny gulas]. Kdyz pred pulnoci odchazeli z kratke odpoledni navstevy, ani jim neprislo divne, ze nemame obyvak.
Žádné komentáře:
Okomentovat