Mame doma dalmatinca...

... a neni to pes. Evita se nam obodkovala, kdyz ve skolce vymenila chrpkovy viry za nestovice (alias kiahne). No neber to takovej kseft.

Lekarske koncilium se shodlo, ze ma kliku. Bodkovana je sice dost, ale ne moc. Svedi ji to sice, ale asi se to da vydrzet, neb se skoro nedrbe. A vubec to ma pry na pomery velmi jemny prubeh. Muze si odskrtnou detskou chorobu, bez toho, aby se musela tri tydny namacet v pudru a behat po strope, kdyz to svrbi k nevydrzeni a neda se to poskrabat (jako ja, kdyz jsem to chytnul as nekdy ve 12 letech). Liza nejspis uz ty breberky taky vyfasovala, tak doufame, ze to bude mit podobne mirny prubeh.

Jelikoz bodkovane dalmatince do skolky neberou, tak jsme doma. S mamou ma Evita tradicni vedeckou vychovu, zatimco s tatou sedi za stolem a oba vesele tupame (tj. pracujeme na pocitaci). Zatimco tata zvladne vypotit za celej den jednu tabulku do disertace, Evita stihne vymalovat alespon pul tucet koniku a princezen. Vyhrane particky pexesa ani nepocitaje.