I na priserky obcas dojdou smutne povinnosti. O vikendu jsme se byli naposledy rozloucit s pradedkom z Bojnic. Priserky kupodivu pochopily, ze tam bugr nepatri a chovaly se po cely obrad slusne az dustojne. Nerozhodila jich ani cestna salva za zvuku policejny kapely.Naopak, Evitu to zaujalo natolik, ze od te doby nas neustala zasobuje komplikovanymi dotazy jak ze to je s tim koncem a jak to, ze nekdo usne a uz se nevzbudi. Musime opakovat, ze vsichni co zname jsou mladi a krasni...
PS: Nejlepsi smutecni model mela Dadka.
Žádné komentáře:
Okomentovat