sobota, listopadu 19, 2005

Nelezeme, chodime!

Tak takovehle pohledy z psi perspektivy budou za chvili minulosti. Liza chodi, respektive ve stredu jsme zaznamenali jeji prvni krok. Od te doby si zlepsila osobni rekord v chuzi po dvou bez drzeni na cele 4 kroky (pocitano od okamziku, kdy sebere odvahu a pusti se, do okamziku, kdy vice ci mene elegantne pristane na pozadi).
Liza potvrdila prastarou tezi, ze zakladem lidskeho pokroku je lenost. Prvni krok udelala mezi kreslem a posteli, ktere deli vzdalenost presne jednoho pidikroku. Bylo na ni videt, ze se ji nechce spoustet se na vsechny ctyri a zase se hned stavet. Radeji sebrala odvahu, riskovala pad do plinek, a ... vyslo to.
Prvni krok v 10 mesicich bude asi dost s predstihem oproti prumerum z pediatrickych tabulek. Za zrychlenym vyvojem neni, ani tak paranoidni snaha rodicu vytahovat se v ramci rodicovske obdoby "rybarske latiny" (kdy jinak soudny, lec hrdy otec na hristi prohlasuje, ze to uslinatne nic, co se mu schovava za nohavici plyne pise sanskrtem), ale spise Evitina drezura. S oblibou Lizu zdvihne, drzi ji za ruce a za pokriku "raz, dva" ci "one, two, three, four" ji vlaci po pokoji. Ani se ji nedivim, ze se snazi drzet tempo. Posted by Picasa

Žádné komentáře: