Nas zivot nasel svuj rytmus - 10 dni v Budapesti, 5 dni na cestach a pak zase znovu. Pravdu povediac sa nam to uz trocha zajeda. Mama si stezuje, ze nedeal nic jineho, nez ze bali nebo vybaluje. Tata si stezuje, ze nedeal nic jineho nez naklada, vyklada, a pomaha balit ci vybalovat, pricemz disertace tise zapadava v koutku prachem. Priserky zas prskaj, ze musi furt sedet v aute.Evita vymysli cim dal tim strelenejsi duvody, proc nemuze sedet v aute - naposledy rezolutne tvrdila, ze auto smrdi (asi se nejednalo o ekologicke osviceni, ale o reakci na obsah Lizine plinky). Liza zvolila konstruktivnejsi pristup a systematicky zkousi alternativni dopravni prostredky. Vsechny tri odrazedla (tedy kola bez slapatek) zavrhla, neb jsou pomaly a navic na nich umi jen couvat. Vcera testovala koste, ale zatim bez uspechu.
Nase cestovni stiznosti obvykle trvaji jen par dni; obvykle nez uvedeme byt do normalniho stavu. Pak se vynori ta lepsi stranka cestovani a uz se nas zacne svrbet ... a zaciname balit na dalsi cestu. Skoda jen, ze Liza neprisla na to, jak se na tom lita. Bylo by to elegantnejsi.
Žádné komentáře:
Okomentovat